Verše
Panovačnost a komunikace v církvi.
Nebuďte panovační
Paste Boží stádo, jež je mezi vámi, a buďte jeho strážci - ne z povinnosti, ale dobrovolně, ne ziskuchtivě, ale ochotně, (3) ne jako byste panovali nad tím, co vám bylo svěřeno, ale buďte stádu příkladem." 1 Petrův 5:2
Kdo panuje jako diktátor, generál, je zvyklý dávat rozkazy a nezajímá ho názor ostatních, tak vězte, že máte co dělat se sektářským učením. Ježíš dával odpovědi každému kdo se ho zeptal, kromě pošetilých odpovědí jako byly ty od farizejů v době jeho zatčení nebo před Pilátem pontským.
Zneužívaný verš 2 Ti
Není napsáno, že máme odmítat nepohodlné otázky nebo jakékoliv otázky, ale jen ty nerozumné. Toto je snadno zneužitelné například v Progresivním křesťanství a v sektách, když někdo chce upozornit na rozpor mezi vyučováním či obsahem kázání a Božím slovem je umlčen nebo zodpovědět určité nejasnosti a rozpory, sektář, který chce udržet kontrolu nad svým falešným učením odmítne na otázky odpovědět! Jak prosté! Ale pozor, tohle je znak sekty, protože bible říká, že se máme ptát a odpovídat a také, že máme o bibli přemýšlet, ne jen slepě přijímat vyučování. Klíčový verš pro připuštění této věci je:Pošetilé a nerozumné otázky pak odmítej, neboť víš, že plodí hádky. (24) A Pánův služebník se nemá hádat, ale má být ke všem laskavý, schopný vyučovat, snášenlivý, (25) s krotkostí napravující ty, kdo se stavějí na odpor. Snad jim Bůh dá pokání, aby poznali pravdu (26) a probrali se z ďáblovy pasti, neboť jím byli chyceni, aby činili jeho vůli." 2 Ti 2:23
Posvěcujte však ve svých srdcích Pána Boha a buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo vás požádá o zdůvodnění naděje, která je ve vás, a to s krotkostí a úctou (16) a s dobrým svědomím, aby ti, kdo pomlouvají váš poctivý život v Kristu, byli zahanbeni, že vás pomlouvají jako zločince." 1 P 3:15-16
Povzbuzení k otázkám
Kladení otázek kvůli hledání pravdy je biblické:
Toto praví Hospodin, Svatý Izraele, jeho tvůrce: "Ptejte se mě na ty věci, které přijdou! Ohledně mých synů, díla mých rukou, budete mi něco přikazovat?" Izajáš 45:11
Toto praví Hospodin: "Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid. Ale oni řekli: »Nepůjdeme.«" Jeremjáš 6:16
Avšak existují výjimky
V Pavlově církvi v Korintu platilo na dnešní dobu zvláštní pravidlo, které vycházelo z Tóry, že ženy nemají vyučovat a nemají mluvit na shromáždění. Předpokládám, že toto pravidlo platilo pro vdané ženy (γυναῖκες [gynajkes]), protože se obecně mělo za to, že žena je poddána svému muži. U neprovdaných dcer, ty byly zase poddány otcům. Takže jakkoliv nepohodlný je to text, zejména pro feminismem a emancipací postiženou civilizaci, Boží nezměnitelné slovo píše se:
Duchové proroků jsou pak poddáni prorokům, (33) neboť Bůh není Bohem nepořádku, ale pokoje, jako ve všech sborech svatých. (34) Vaše ženy ať při shromážděních mlčí, neboť se jim nedovoluje mluvit, ale mají být poddány, jak říká i Zákon. (35) Chtějí-li se něco dozvědět, ať se ptají svých mužů doma. Je přece hanba, aby ženy při shromáždění mluvily. (36) Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jenom k vám? (37) Domnívá-li se někdo, že je prorok nebo duchovní, ať uznává, že to, co vám píši, jsou Pánova přikázání. (38) Jestliže však někdo neví, ať neví." 1 Kor 14:32-38
Až někdo bude chtít v církvi obnovit svatost, tak začne tímto. Na druhou stranu věřím, že situace by se neměla nikdy zvrtnout tak, aby se žena nebo kdokoliv nemohl zeptat vůbec na nic. Pavlovy spíš šlo o udržení pořádku viz v. 40 "Všechno ať se děje slušně a podle řádu." , a pravděpodobně se tento řád vztahoval pouze na prorokování, jak hovoří kontext. Každopádně zde vidíme pořádek v církvi, žádný chaos, ačkoliv církev byla vedena Duchem Svatým, bylo to skrze autority.
Mám však za to, že autorita sboru si svůj sbor může vést jakkoliv, je-li to v souladu s písmem a není-li to v rozporu se dobrým svědomím.