Jak rozpoznat sektu?
3. Autorita
Předchozí díl: Jak rozpoznat sektu: díl 2. Soulad
V bibli je napsáno, že máme ctít otce a matku. V některých církvích se toto tvrzení ale používá k tomu, aby mohli obhajovat svá falešná tvrzení a manipulativně potlačit veškeré kritické výtky, jak jsem o tom psal v předchozím článku. Kritické uvažování, posuzování nejen s biblí, ale i překlad bible s originálem a bibli s biblickou kritikou, to vše je nesmírně důležité pro rozlišování falešných učení. Lidé, kteří jsou vůdci sekty, používají metody, kterými se snaží zastavit lidi, kteří by mohli uvnitř jejich církve či sboru poukázat na odchylky od zdravého biblického evangelia. Možností jak to udělat je několik.
Zaprvé: Znemožnit, zesměšnit nebo dehonestovat člověka, který chce upozornit na vážný nedostatek v doktríně nebo v některém z mechanismů vedení církve (např. pastorace, vyučování, dohled). Zde se nabízí několik možností, například označit toho člověka, že má kritického nebo náboženského ducha, nedostatek víry, apod. Jednoduše odsunout ho na jinou kolej.
Zadruhé: Nastavit pravidla, která znemožní zpochybňovat autoritu, lidmi kteří nemají dostatek "pomazání", "požehnání", nejsou proroci nebo apoštoly. Tomuto říkáme kontrola. Ve zkratce: jsou-li nějaké otázky, které by mohli vznést pochyby nad tím zda je oficiální učení církve zdravé, je třeba se vyhnout konverzaci, případně tazatele umlčet.
Zatřetí: Zastrašit takového člověka - nejlépe vhodně připraveným kázáním.
Kultura cti
Kultura cti souvisí s tím, že přijímáte to co vám bylo řečeno, a nezpochybňujete to, neptáte se na nich. Pokud byste pastora nebo kazatele k něčemu vyzvali, bylo by to zneuctění. Takže ten kdo vyučuje nebo káže je taková autorita, že si nemůžete dovolit na nic se ptát. Ten kdo hlásá je jako Boží posel, jako apoštol Pavel nebo něco podobného. Zajímavé je, že ačkoliv některé sekty mají takové "apoštolské" vůdce, není to biblicky podložené, že by bylo správné takovýmto způsobem vést církev. Zatímco apoštol Pavel byl opravdu apoštol, on sám v bibli zmiňuje, že oni byli poslední apoštolové. Nebyl tedy předpoklad, že by mohl přijít jiný apoštol, který bude kázat nebo doplňovat to, co kázali apoštolové. Právě proto je důležitá citace z Galatským 1:8. Také "Mám totiž zato, že nás poslední apoštoly Bůh vystavil na odiv jako odsouzence k smrti, protože jsme se tomuto světu, andělům i lidem stali podívanou." 1 Kor 4:9 NBK. Navíc definice apoštolství v bibli je tato:
Proto musí jeden z těch mužů, kteří s námi chodili po celý čas, kdy Pán Ježíš přebýval mezi námi, počínaje Janovým křtem až do toho dne, kdy byl od nás vzat vzhůru, být s námi svědkem jeho vzkříšení." Postavili tedy dva: Josefa zvaného Barsabáš (který měl příjmení Justus) a Matěje. A když se pomodlili, řekli: "Ty, Pane, který znáš všechna srdce, ukaž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou, aby obdržel podíl na této službě a apoštolství, od něhož Jidáš odstoupil, aby odešel na své místo." Dali jim tedy losy a los padl na Matěje. A tak byl připočten k jedenácti apoštolům." Sk 1:21-26
Žádný člověk na zemi si nezaslouží takovou míru cti, aby směl vyučovat učení, které je v rozporu s biblickým evangeliem zapsaným v řečtině nebo s Tórou, zapsanou v hebrejštině. Právě proto máme a musíme vždy porovnávat nejen s biblí v našem překladu, ale také samotný překlad s biblickým jazykem.
Poznámka bokem: Ukázalo se, že mnohé české překlady jsou výrazně ovlivněny nebiblickými, tj. nepůvodními, učeními a zásadně ovlivňují podobu dnešního křesťanství jak v ČR tak na Slovensku. Je tu navíc ten problém s neochotou podrobovat biblické překlady kritice, protože lidé k překladu často vzhlížejí jako k modle - s fanatickým přesvědčením, že dané slovíčko, nebo slovíčka nebo verše jsou správně, ale přitom podsouvají herezi. Bibli zkoumám a porovnávám s řečtinou a hebrejštinou každý den, ale jsou jiní, kteří to nedělají a tyto překladatelské trámy v oku nevidí. Ale zase beru to tak, jako že i tito vzdělanci, kteří ty věci dělali se sami stali obětí slepě převzatého učení, totiž herezí, a v těch v dobré víře pokračovali, protože v některých místech překladatelé prostě jen kopírovali text z jednoho překladu do druhého, aniž by přistupovali kriticky a pokusili se vyvrátit bludy, které jsou v těch starých překladech obsaženy. Ti lidé prostě byli svázáni dogmaty své církve a své školy, takže tyto chyby vidět nemohli. V součtu těchto chyb pak je těžké vyvracet novodobé hereze, když lidé používají vadné překlady, psané s tím, že mají obhájit jejich doktríny, které jsou samozřejmě nebiblické. Největší odborníci přes Písmo jsou podle mě mesiánští židé, protože ti to vidí z úplně jiného úhlu pohledu a jejich znalost původního jazyka Tóry a Tóry samotné či vnímání historickou-kulturních souvislostí je prostě ohromující.
Vlastně když se podíváme na definici modlářství tak zjistíme, že je to přehnaná míra úcty k něčemu co není Bůh a kult je to "velká oddanost osobě, nápadu, objektu, pohybu nebo práci; předmět takové oddanosti" (Slovník Meriam-Webster, cult - 2a, 2b). Na české wikipedii jsem také nalezl tuto definici: "Kult je označení pro určité pojetí vztahu člověka k bohu, člověku, bytosti či předmětu, které se projevuje jeho velebením, uctíváním nebo zbožněním toho, co boha představuje, symbolizuje." Zatímco míra úcty k otce a matce má být taková, abychom je nezbožšťovali, uctívání apoštolů, proroků či pastorů v některých sektách je jiné a odlišné od uctívání otce a matky. Když přijde matka nebo otec, obvykle takovou osobu uvítáte srdečným pozdravem. Když přijde apoštol, prorok nebo jiná osoba, sklízí potlesk nebo ovace ve stojích. To je přesně ten druh slávy, který člověk má vzdávat Bohu, ale vidíme ho například na světských slavnostech vysílaných v médiích, když ukazují například předávání ceny Grammy. Zatímco křesťané souhlasí s tím, že není dobré věnovat svou pozornost tímto směrem, lidé kteří jsou v sektě, neváhají svou míru úcty či plnou oddanost vůdci vyjádřit tímto způsobem. Vzpomněl jsem si na Hitlera, ten také dokázal fanatizovat davy ve velkém a davy mu prokazovali ovace. To mi také připomnělo, že společným rysem takovýchto poct byla jednota, jednotný styl, forma a nevybočování z davu. U Nacistů se ti kdo vybočovali stávali obětí násilí a agrese, bylo rozhodně nebezpečné odklonit se od mainstreamu, což ostatně dnes také vidíme v Rusku, kde vznikl kult prezidenta Putina, který je uctíván podobně jako Bůh. Na těchto dvou případech tedy vidíme extrém, ale podstata kultu už začíná tam, kde lidé společně při příchodu autority povstanou a vzdají mu potlesk. Pro mě je to jasným signálem nadměrné úcty a je to modlářství, které je svou závažností srovnatelné třeba s uctíváním svatých, uctívání ostatků svatých nebo modloslužba formou Pražského Jezulátka. Napadají mě ještě jiné formy, třeba z katolické církve známe pokleknutí před biskupem a líbání ruky či prstenu (což si pamatuji z historických filmů).
Podřízení autoritám
Je jeden text z bible, který lze použít pro obhajobu výše zmíněného kultického jednání, avšak tento verš ve skutečnosti nemluví o církvi, nýbrž o poddání se světským vládám:
"Každá duše ať je poddána nadřízeným vládám. Vždyť není vlády, kromě od Boha; a vlády, které jsou, jsou ustanoveny Bohem. Proto kdo se staví proti vládě, postavil se proti Božímu ustanovení; a ti, kteří se postavili proti němu, přivedou na sebe odsouzení. Vládcové přece nejsou postrachem dobrého jednání, ale zlého. Chceš se tedy nebát vlády? Čiň, co je dobré, a budeš mít od ní chválu. Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jestliže však jednáš zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je přece Božím služebníkem, mstitelem k vykonání hněvu nad tím, kdo páchá zlo. Proto musíme být poddáni, nejen kvůli hněvu, ale také kvůli svědomí." Ř 13:1-5
Jak je ale z textu jasné, Pavel píše o vládci, který nosí meč, tedy o vladaři nebo o vojácích, kteří vládu mocnosti představují. Jinými slovy říká, aby křesťané nevedli souboje a rebélii. A to je v souladu s Ježíšovým tvrzením, že kdo nosí či berou meč, mečem zahynou (Mt 26:52). Týká se toho i situace, kdy Ježíšovi učedníci se chtěli bít za Ježíše: L 22:49. Pavel zde ale říká: nikoliv, nebijte se mečem, ale poddejte se a budete se mít dobře.
Svědectví a výpověď o manipulaci v prostředí NAR
Podívejte se prosím na výpověď bývalé prorokyně v církvi z hnutí NAR. Na videu se jedná o tu ženu se světlými vlasy. Přibližně od času 29:40 začíná mluvit o tom co zažila a později je tam přímo nahrávka z kázání, kde se mentor = apoštol jakoby urval z řetězu a celý "vzteky bez sebe", se snaží tvrdiž, Ježíšovo "mé ovce slyší můj hlas a následují mě" znamená, že členové církve mají poslouchat svého mentora, jako by byl Ježíš. V angličtině zazní slovo "listen", ale v kontextu ve smyslu "obey", tedy aby došlo k podřízení. Ve svědectví zazní také to, že mentor odmítal odpovědět na otázky a chtěl vnutit dané ženě jiného "apoštola", podle svého výběru a proroka podle svého výběru, který by měl tuto ženu shodnotit a ukázat na to kde udělala chybu. Ačkoliv daná žena neudělala nic zlého, jen na svém blogu začala poukazovat například nutnost na pokání a svatosti v životě křesťana. Problém tohoto prorockého zhodnocení něčí osobnosti je v tom, že je to zcela nebiblické a připomíná to, jako by ji ten manipulátor chtěl zcela dostat pod kontrolu tím, že ji vymyje mozek (přeprogramuje) a to je velmi nebezpečné. V podstatě se to rovná modloslužbě, pokud by na to přistoupila. Všimněte si jak byl tento manipulátor vytočený, že danou prorokyni nemá pod kontrolou. Video je bez titulků v angličtině, ale stojí za to shlédnout ho celé.